Existuje projekt Národního biomedicínského a biotechnologického parku?

Orná půda nejvyšší kvality, nebo stavební pozemky pro nový technologický park u Hněvotína? O tom budou zanedlouho rozhodovat krajští zastupitelé při schvalování aktualizace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. ProOlomouc se v otevřetém dopise obrací s otázkou na rektora Univerzity Palackého prof. Jaroslava Millera s otázkou, zda je projekt Národního biomedicínského a biotechnologického parku virtuální, či zda se skutečně připravuje.

            Vážený pane rektore,

            dovoluji si obrátit se na Vás s dotazem, který se týká záměru změnit využití 19 ha zemědělské půdy u Hněvotína na zastavitelné pozemky vymezením strategické rozvojové plochy “P-Olomouc” prostřednictvím připravované aktualizace ZÚR olomouckého kraje č. 2a.

            V době platnosti předchozího olomouckého územního plánu (1998 – 2014) byla mezi obcí Hněvotín a křižovatkou komunikací D35 a D46 vymezena průmyslová zóna o výměře 47 ha. Průmyslová zóna je částí většího záměru, který popisuje „územní studie Technologický park GEMO“ z r. 2007. Kontinuálně trvá snaha rozšířit průmyslovou zónu o plochu 19 ha zemědělské půdy v k.ú. Slavonín přiléhající k půmyslové zóně ze severní strany.

            Tyto pozemky jsou zařazené v I. třídě ochrany zemědělského půdního fondu a právě ochrana zemědělského půdního fondu byla důvodem, proč přes opakované snahy prosadit zastavitelnost lokality nebyla tato snaha úspěšná ani při přípravě Územního plánu Olomouc schváleného v r. 2014, ani následně změnou č. I územního plánu.

            Od r. 2012 se snaha prosadit zastavitelnost plochy v územně plánovací dokumentaci opírá o „Memorandum o spolupráci při realizaci Národního biotechnologického a biomedicínského parku v Olomouci“ uzavřené zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu zastoupeného agenturou CzechInvest, Univerzity Palackého v Olomouci, Klastru MedChemBio, Fakultní nemocnice Olomouc, společnosti Technologický park, a.s. a Statutárního města Olomouce.

            Záměr Národního biotechnologického a biomedicínského parku je podrobně popsán v návrhu odůvodnění souboru změn č. I ÚP Olomouc z r. 2015. Zde se uvádí klíčové důvody, proč je vhodné umístit zamýšlený Národní biotechnologický a biomedicínský park právě na pozemcích rozšířené zóny u Hněvotína:

• potřebná velikost plochy,
• blízkost plochy k areálu Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice,
• situování plochy mimo hustě zastavěné městské území,
• neexistence jiných zastavitelných ploch s uvedenou kombinací vlastností.

            O argumentaci potřebou včasné realizace Národního biotechnologického a biomedicínského parku se opírá i vymezení „strategické plochy Olomouc“ v  připravované Aktualizace č.2a Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. V textové části Odůvodnění se konkrétně uvádí:

            Strategická plocha Olomouc – konkrétní zdůvodnění

            Strategická plocha Olomouc je navrhována s ohledem na potřebu umístění významného celorepublikového záměru – Národního biomedicínského a biotechnologického parku na území krajského města Olomouc, centra v PÚR ČR vymezené rozvojové oblasti republikového významu OB8 Olomouc. V procesu tvorby ÚPD byla hledána vhodná lokalita a s ohledem na veškeré skutečnosti byla strategická plocha vymezena v návaznosti na stávající technologický park na Horním lánu. Na umístění Národního biomedicínského a biotechnologického parku v Olomouci mají mimo OK a Statutární město Olomouc výrazný zájem i Fakultní nemocnice Olomouc (dále FNOL – zájem o vymezení rozvojové plochy vyjádřila FNOL dopisem ředitele ze dne 8. 9. 2017) a Univerzita Palackého v Olomouci (zájem o vymezení rozvojové plochy vyjádřila UP dopisem rektora ze dne 13. 9. 2017). Jedná se o vědecko-výzkumný záměr, který má navázat na výrazné úspěchy olomouckých vědců. O potenciálu a kvalitě vědy v Olomouci svědčí i nedávné získání hostitelství mimořádně prestižního summitu Times Higher Education, tedy akce, která se obvykle koná ve světových metropolích a účastní se jí mezinárodně uznávaní vědci včetně nositelů Nobelových cen, prezidenti, evropští politici, rektoři univerzit.

            Situování tohoto strategického výzkumného a vývojového záměru na Horní lán (tedy situování strategické plochy Olomouc) vyplynulo z prověření možností, které nabízí územíOlomouce. Mimo níže uvedené důvody je to zde hlavně výhodná blízkost FNOL, zejména ale prověření potenciálně vhodných ploch v Olomouci z důvodů časové a logistické dostupnosti. Strategickou plochu Olomouc tvoří stávající technologický park Olomouc-Hněvotín (56 ha) s navrhovaným rozšířením na celkovou rozlohu 117 ha. V rámci tohoto rozšíření je uvažován právě Národní biomedicínský a biotechnologický park v Olomouci. Celá plocha je velmi dobře dopravně dostupná, nachází se na okraji Olomouce v těsné blízkosti mimoúrovňové křižovatky silnic R35 a R46, je zde vybudovaná dopravní a technická infrastruktura. Území s výjimkou ZPF není zatíženo dalšími ekologickými či krajinnými limity. Návaznost na stávající zástavbu navíc nepředstavuje zásah do volné krajiny, takto se umístěním nezhoršuje ani migrační průchodnost krajiny. …

            Národní biomedicínský a biotechnologický park v Olomouci má vyrůst z důvodu intenzivní poptávky po rozvoji a rozšíření výzkumu a vývoje v oblasti biomedicíny a biotechnologií. Je zájmem FNOL, jejímž posláním je vedle léčení pacientů i vědecko-výzkumná a vzdělávací činnost, která poskytuje podmínky pro rozvoj klinicky orientovaného biomedicínskéhovýzkumu a klinického hodnocení léčiv, diagnostik, zdravotnických prostředků a techniky. Na vzniku Národního biomedicínského a biotechnologického parku v Olomouci má zájem nejen FNOL, ale i další subjekty, jak o tom svědčí v roce 2012 podepsané memorandum FNOL, Statutárním městem Olomouc, Univerzitou Palackého v Olomouci, Technologickým parkem Olomouc, klastrem MedChemBio a MPO ČR zastoupeném agenturou CzechInvest. Projekt představuje centrum výzkumu, vývoje a inovací, které má předpoklady být inovativní, konkurenceschopné, dlouhodobě udržitelné a mít tržní potenciál se soustředěnými výzkumnými a aplikačními kapacitami z veřejného a soukromého sektoru. Projekt tak naváže na nedávno vybudovaná výzkumná centra v Olomouci, a to Ústav molekulární a translační medicíny, Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (včetně biotechnologií). FNOL při zdůvodňování projektu uvádí, že při analýze současné situace ve střední Evropě a potřeb a trendů v oblasti biomedicíny a biotechnologií a při respektování nutnosti využití konkurenčních výhod pro úspěch a udržitelnost projektu by odklad projektu znamenal zásadní problém. Včasná realizace umožní efektivně a flexibilně nastavit institucionální prostředí, potřebné struktury a mechanismy a vytvoří dlouhodobě udržitelná pracovní místa a odborně stabilizované aktivity. Projekt tak přispěje ke zvýšení prestiže Olomouckého kraje, ke zvýšení konkurenceschopnosti Olomouckého kraje i ČR. …

            S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že záměr takto jednoznačně představuje vysoký celospolečenský zájem převažující nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.

(zdroj: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – Aktualizace č.2a, Odůvodnění – textová část, strana 159 – 160 )

            Z této argumentace vychází i dohoda uzavřená mezi MMR a MŽP o řešení rozporu viz Odůvodnění – textová část, strana 180 – 187), která řeší otázku ochrany zemědělského půdního v návrhu Aktualizace č.2a ZÚR Olomouckého kraje.

            Vážený pane rektore, 15. 7. 2016 jsem Vám položil mailem otázku, zda je memorandum z  r. 2012 stále ‘živým’ materiálem, či zda již bylo překonáno následujícím vývojem a zda se Univerzita Palackého podílí či hodlá podílet aktivně na vzniku Technologického centra konkrétní spoluprací, či má v té věci jiné zájmy. Mailem ze dne 22. 8. 2016 mi odpověděl kvestor Univerzity Palackého ing. Jiří Přidal tímto vyjádřením: Vážený pane architekte, z pověření pana rektora Vám sděluji, že vedení univerzity se v současné době nepodílí aktivně na vzniku Technologického centra a ani mu nejsou známy žádné aktivity v tomto smyslu.

            Obdobný poznatek, tedy že projekt Národního biomedicínského a biotechnologického parku existuje pouze v deklaratorní rovině, ale prakticky se nepřipravuje, mi potvrdil mailem ze dne 28. 6. 2018 pan A. Rybář ze klastru MedChemBio:

            Vážený pane inženýre, před několika lety jsme za klastr MedChemBio podepsali memorandum o spolupráci na projektu Národního biomedicínského a biotechnologického parku v Olomouci. Důvod je celkem prostý – dle provedených analýz je to jedna z mála oblastí, ve kterých máme dostatek znalostí i lidských zdrojů. Je to také oblast, ve které klastr MedChemBio působí a především v něm vyniká Univerzita Palackého v Olomouci a dosahuje dlouhodobě excelentních výsledků. 

            Domnívám se, neexistuje žádný hlavní iniciátor. Pokud si vzpomínám správně, na memorandu se podílela Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, Statutární město Olomouc, Ministerstvo průmyslu a obchodu a samozřejmě majitel pozemků. Kolem města Olomouce se prakticky jiná než kvalitní zemědělská půda nenachází a pokud se region chce rozvíjet a zamezit odchodu kvalifikovaných pracovních sil, měl by umožnit rozvoj inovativního průmyslu s vyšší přidanou hodnotou. Věříme, že se Olomouc může změnit na dynamicky se rozvíjející město, jehož největším kapitálem bude kombinace vzdělaných obyvatel, tradičního zemědělství a vysoce inovativního high-tech průmyslu. Myslím, že realizace Národního biomedicínského a biotechnologického parku v Olomouci tomu může napomoct, pokud se vhodným způsobem zajistí, aby se na této ploše nerealizovaly aktivity, které zmíněnou vysokou přidanou hodnotu nemají.

            Vážený pane rektore, vedle přetrvávajícího veřejného zájmu na ochraně zemědělského půdního fondu se s narůstajícími příznaky klimatické změny dostávají do popředí otázky ochrany krajiny – její retenční schopnosti a schopnosti příznivě ovlivňovat klima. Je více než dřív jednou z výzev pro municipality, aby hledaly vyvážený vztah mezi ochranou krajiny a rozvojem sídel.

            Vědecký výzkum a vytváření podmínek pro transfer výsledků vědy do praxe jsou bez pochyby směr, který může být jedním za základů budoucí prosperity olomoucké aglomerace. Na poli inovací ovšem dnes již můžeme sledovat odklon od bezhlavého stavění technologických parků směrem ke smysluplnému využití peněz a lidských kapacit.

            V připravované změně ZÚR OK se počítá s využitím plochy 17 ha orné půdy u Hněvotína výhradně pro VT park. Potřebnost lokalizace u Hněvotína se opírá o velmi specifickou kombinaci požadavků na velikost plochy, blízkost FN Olomouc a umístění mimo hustě zastavěné území. Pokud však plocha, jednou označená za zastavitelnou, pro tento účel využita nebude, lze čekat snahu vlastníka o její využití bez omezujících podmínek (již v konceptu ÚP Olomouc v r. 2010 byla plocha navržena pro univerzální využití ‚plochy smíšené výrobní‘). Vyjmutí plochy ze zemědělského půdního fondu opřené o projekt Národního biomedicínského a biotechnologického parku se v případě, že projekt je pouze virtuální, a ne skutečně existující, může stát součástí pozemkové spekulace a u Hněvotína pak velmi pravděpodobně vyrostou další hektary pronajímatelných hal podobně jako v již realizované první etapě.

            Vážený pane rektore, prosím Vás v zájmu vyjasnění, zda je záměr biomedicínského a biotechnologického parku pouze deklaratorní, či zda se takový projekt reálně připravuje, o odpovědi na otázky:

• podílí se UP na přípravě biomedicínského a biotechnologického parku jako účastník projektu?
• plánuje Univerzita Palackého účast v takovém projektu v horizontu příštích 5 let?
• eviduje Univerzita Palackého přípravu projektu biomedicínského a biotechnologického parku jinými subjekty?

            Předem Vám velmi děkuji za čas věnovaný této otázce. Vaši odpověď chceme využít pro formulaci postoje k nejednoduché otázce prospěšnosti vymezení Strategické plochy Olomouc  v aktualizaci ZÚR olomouckého kraje č. 2a.

            S pozdravem

            Tomáš Pejpek

            předseda ProOlomouc