ULICE POTŘEBUJÍ NOVOU TVÁŘ
Položme si jednoduché otázky. Jak na nás působí procházka dnešní třídou 1. máje nebo ulicí 8. května? Jak se v této ulici cítíme s dětským kočárem? Jak bychom se asi cítili na invalidním vozíku?
Dnešní situace je zoufalá. Tramvaje jezdí po pokřivených kolejích, jejich provoz je dokonce povolen už pouze na základě výjimky a hrozí jeho pozastavení. Každodenně ulicemi projíždí více aut, než by muselo. Možná nejhůře ale interiér ulice vnímají chodci. Chodníky jsou na řadě míst tak úzké, že s obtížemi projdou dva lidé proti sobě. Pomalu jdoucí chodce lze obejít pouze tak, že sejdete z chodníku do vozovky. Obtížný je průjezd s dětským kočárem, prakticky vyloučena je jízda na invalidním vozíku. Chodník je vnímán jako prostor pro pěší dopravu, kterou navíc umožňuje omezeně. Ostatní funkce ulice jsou potlačené. Je nemožné korzovat, zastavovat se, sednout si na lavičku, obchodníkům je znemožněno otevírat zahrádky.
Radnice chystá celkovou rekonstrukci obou ulic, tak jako před necelými deseti lety zrekonstruovala Denisovu a Pekařskou ulici. Dojde k nápravě nedostatků a k oživení ulice?
[ezcol_2third]Radnice obešla vítěze architektonické soutěže, podle níž byla provedena rekonstrukce Denisovy a Pekařské ulice a rozhodla se pro jinou koncepci. Chystané rekonstrukce nebudou ulice tentokrát přebudovávat na pěší zóny. Dopravní režim s rozdělením ulice na vozovku a zvýšené chodníky zůstane zachován. Z toho ale vyplývá, že není technicky možné rozšířit chodníky a řada kritických míst se tak nezmění.
[/ezcol_2third] [ezcol_1third_end][action animation=””]Způsob chystaných úprav silně připomíná koncepce sedmdesátých a osmdesátých let.[/action][/ezcol_1third_end]
Co je ale závažnější? Radnice nechá prakticky všude zřídit nová podélná parkovací stání a nevyhovující úzké chodníky ještě více zúží na úkor automobilů. Vznikne hodně nepříjemný model, který známe z nynější Pekařské ulice, chodec je vtlačen do jakéhosi koryta mezi fasády domů a zaparkované automobily. Chůze je omezována sloupky od dopravních značek, popelnicemi, zrcátky aut, reklamními cedulemi. Komfort ulice je potlačen, oživení ulice se neodehraje, prosperita městského maloobchodu se nezvýší.
Na konci dubna v Olomouci pod záštitou primátora proběhla konference Města s dobrou adresou. Laické i odborné veřejnosti byly představeny možnosti obnovy ulic a veřejných prostorů, jak jsou praktikovány od osmdesátých let v řadě vyspělých společností. Hlavním měřítkem pro design ulice se stává opět člověk. Ulice není jen prostor pro pohyb z jednoho bodu k druhému, je i jevištěm pro každodenní život, akcentována je rekreační a společenská funkce ulice.
Se závěry konference byli seznámeni nejen zástupci Univerzity, ale i představitelé města. Nyní se nabízí příležitost přehodnotit způsob rekonstrukce ulice 8. května a třídy 1. máje a zahájit diskuzi s veřejností o jejich podobě.

Ideová vize obnovy ulice. Podélná parkovací stání jsou nahrazena širokými chodníky nejen pro chůzi, ale i pobývání v ulici.

Výřez z dokumentace pro stavební povolení, která řeší rekonstrukci třídy 1.máje. Téměř v celé délce ulice jsou zřízena nová podélná parkovací stání, kvůli kterým jsou ještě více zúženy současné nevyhovující chodníky (v některých místech nedosahuje průchozí šířka ani 1 m).

Dnešní stav – v některých místech se obtížně míjí dva protijdoucí chodci, průjezd s kočárkem je ještě náročnější. Rekonstrukcí dojde na řadě míst ještě k dalšímu zúžení.

Dnešní stav – technicky jsou obě ulice ve velmi špatném stavu a je nevyhnutelná jejich kompletní rekonstrukce.
 
PLÁN NA VODÁCKÝ AREÁL KANOISTICKÉHO ODDÍLU SK UP OLOMOUC
Oceňujeme řadu mezinárodních úspěchů olomouckých kanoistů a chápeme jejich dlouholeté úsilí o vybudování kvalitního vodáckého areálu. Zároveň si však uvědomujeme, že Mlýnský potok a řeka Morava, jejich břehy a nábřeží jsou veřejným majetkem a ve městě mají být významným veřejným prostorem.
[action animation=””]Ve veřejném prostoru by neměl jeden dobrý úmysl vyloučit jiné dobré záměry.[/action]
Definujme veřejný zájem na konkrétní lokalitě u Galerie Šantovka, kam by chtěli nejraději kanoisté svůj areál umístit:
• řeky a nábřeží ve městě mají být otevřené, veřejně přístupné, s pohodlným přístupem až k samotné vodě,
• břehy Mlýnského potoka jsou ideálním místem pro komfortní, pěší a cyklistické rekreační cesty s hladkým napojením na Michalský výpad a pokračováním dále na jih podél Moravy,
• souvislý pás bohaté zeleně vinoucí se podél celého toku Mlýnského potoka je třeba chránit a rozvíjet – navrhované betonové koryto a doprovodné stavby u kanálu by ho však natrvalo přerušily (viz obrázky stávajícího a plánovaného stavu),
• sportovní areál nesmí znemožnit bezpečný průjezd běžným rekreačním vodákům – plánovaný kanál by pro ně byl příliš náročný a v obtokovém rameni mezi Šantovkou a Domovinou by jim zase nezůstal dostatečný průtok vody,
• obyvatelé přilehlé Šantovy ulice vystupují se svými oprávněnými požadavky na dodržení hygienických limitů a statické zajištění činžovních domů.
Studie v podobě, jak je nyní projednávána, tyto přirozené požadavky nesplňuje. Protože většina těchto podmínek je obsažena v územním plánu, ani magistrát – odbor koncepce a rozvoje – vodácký kanál v dnešní podobě nedoporučuje. Pro úplnost připomeňme, že na stole stále leží i odsouhlasená alternativní úprava Mlýnského potoka u Šantovky – tzv. “Balvanitý skluz”- který požadavky naopak naplňuje. A možné jsou i jiné alternativy.
[action animation=””]Před tím, než se město rozhodne výstavbu vodáckého kanálu podpořit  nejenom pozemky, ale i penězi, mělo by být jasné, že Mlýnský potok u Šantovky bude kvalitním veřejným prostorem, který umožní všechny naznačené funkce.[/action]
Protože tomu tak v současnosti není, varujeme před neuváženým dlouhodobým pronájmem pozemků. Kanoisté mají k dispozici řadu možností, jak tohoto souladu dosáhnout – od jednání se všemi uživateli řeky ve městě, které se chystají uspořádat, přes zásadní přepracování aktuální studie areálu, až po výběr jiných vhodnějších lokalit pro umístění kanálu na Mlýnském potoce nebo řece Moravě. Teprve poté by se vodácký areál mohl stát vyhledávanou atraktivitou pro široký okruh Olomoučanů i turistů.

OLOMOUC TRŽNICE 
Programové prohlášení rady města
Preambule programového prohlášení Rady města Olomouce na období 2014–2018, schválené Radou města Olomouce dne 25. března 2015: “Občanům města se zavazujeme, že při svých politických rozhodnutích budeme vždy dbát o to, aby v popředí našeho zájmu byla Olomouc, coby město ……s hodnotným veřejným prostorem,… Úkolem koalice… bude naplňovat principy otevřené komunální politiky….”
Hned v prvním oddíle programového prohlášení – Občanům vstřícné město, se dočítáme v bodě 5: “Budeme organizovat veřejné diskuse ke klíčovým tématům života města.”
 
Významné prostory a veřejná prostranství v centru města
V centru města Olomouce, podél třídy Svobody, jsou dva nehotové prostory. Palachovo náměstí, které se prostranstvím parkoviště rozpačitě tváří k okolním blokům zástavby i k samotné Terezské bráně, i jejímu bezradnému předpolí, a velký prostor bývalého autobusového nádraží a tržnice.
Palachovo náměstí menších rozměrů nabízí celkem logickou dostavbu uličního bloku na místě židovské synagogy, v logických stavebních čarách navazujících na okolní bloky. Nový dům může funkcemi v úrovni ulice napomoci jak oživení veřejného prostoru v předpolí Terezské brány a hledání její nové funkce v organizaci (parteru) ulice Třídy Svobody, tak i třeba k modernímu neextenzivnímu kapacitnímu parkování s těsnou vazbou na Dolní náměstí a historické centrum, nebo v době Olomouckých Flor a volnočasových akcí pro návštěvníky výstaviště a parku.
Na prostor tržnice a jejího okolí upozorňujeme dlouhodobě. Vytýkáme radnici, že nemá jasnou koncepci veřejných prostranství jak obecnou, tak i na konkrétní nehotová nebo problematická místa ve městě (to platí ostatně i pro Palachovo náměstí). Ze slov pana náměstka primátora Aleše Jakubce, uveřejněných v Olomouckém deníku dne 12.2.2015, který spravuje odbor koncepce a rozvoje, by se dalo dedukovat, že radnice považuje za dostatečnou koncepci veřejných prostranství schválený územní plán, popřípadě několik územních studií. S tímto tvrzením se nemůžeme ztotožnit. Radnice sama na prostor Tržnice a autobusového nádraží názor nemá, alespoň takový, který by představila veřejnosti. A územní plán je tak obecný, že pouze říká, že zde veřejné prostranství je. A to je dle našeho názoru velmi málo.
 
Hledání nejlepšího řešení
Na zasedání Rady města dne 17.3.2015 představil radním pan Morávek s autorem řešení architektem Kynčlem svoji představu olomouckého tržiště s novou tržnicí.
Rada vzala na vědomí prezentaci architektonické studie řešení tržnice s tím, že odbor koncepce a majetkoprávní odbor bude dále pracovat na společném návrhu řešení v souladu s diskusí na Rady města. Stručné vyznění diskuze: rada se nepřiklání k architektonické soutěži, přiklání se k veřejné diskuzi o návrhu pana Morávka a k prověření možnosti, zda parkování pro tržnici nelze spíše umístit na staré autobusové nádraží, čímž by okolí tržnice odlehčilo od ploch plných aut. Veřejnou diskuzi vítáme a podporujeme.
Minulé radě města se návrh na novou tržnice líbil. Nynější rada také není proti. Zdá se tedy, že městské pozemky, možná na 40 či 50 let, budou pronajaty na novou tržnici privátnímu investorovi. Parkování nebude muset možná investor ani řešit jako součást stavby, auta se naskládají vedle na autobusák. Vedle ale zatím město nemá představu co bude, protože tam je podle územního plánu nutno studii řešit soutěží. Třída Svobody má dvě uliční strany. Obě v tomto místě lemují důležité nehotové městské prostory. Na jednu stranu ulice architekt Kynčl v územním plánu předepsal studii formou soutěže. Na druhou stranu s tržnicí, kterou sám pro privátního investora na městských pozemcích řeší, soutěž nepředepsal.
Podle našeho názoru se ale jedná o území, kde se střetne mnoho zájmů, funkcí a tras, které je potřebné řešit koncepčně společně. Je potřebné stanovit zásady pro nové domy, strukturu volných a veřejných ploch, dopravní funkce i propojení parků, a nezapomnět na důležitého uživatele těchto budoucích ploch, tedy člověka (popřípadě cyklistu), tak aby se cítil mezi ostatními dopravními funkcemi v území bezpečně, a v nových prostorech se mohl jasně orientovat.
Jediné řešení vidíme nejprve v společné ideové urbanictické či architektonické soutěži na celé území tržnice a autobusáku až po Galerii Šantovka. Teprve potom, na základě zhodnocení výsledů soutěže podpoříme veřejnou diskuzi o konkrétním řešení nové tržnice.
Vždyť přece koalice v programovém prohlášení říká, že “v popředí jejich zájmu bude město s hodnotným veřejným prostorem”, a k tomu se lze dopracovat dle našeho názoru širokou diskuzí nad různými variantami jeho řešení.
 

Nehotový prostor ve středu města – mnoho zájmů, funkcí a tras, které je potřeba řešit chytře, společně a koncepčně.
Shrnutí včerejší tiskové konference ProOlomouc uspořádané 27. 5. 2015 na téma dobrého veřejného prostoru • autoři příspěvků: Petr Daněk, David Helcel, Pavel Grasse