skip to Main Content

Otázky k vodáckému kanálu

V posledních dnech poutaly pozornost volební debaty, ostatní věci ve městě ale běží dál svým životem. Od prvního uveřejnění myšlenky vodáckého kanálu u Šantovky jsme se o náročný projekt zajímali, protože sportovní areál uprostřed města na nevelkém veřejném prostoru vypadal dost konfliktně.
Jednání s vodáky, politiky a publicita napomohly tomu, že od loňského podzimu je projekt o značný kus lepší než na začátku. Místo bariéry, kterou představoval objekt loděnice v zeleném koridoru řeky, bude loděnice skrytá v samotném nábřeží. Nábřeží bude víc zelené a otevřené. Z projektu zmizela i přečerpávací turbína, které se obávali obyvatelé sousedních domů.
Od začátku letošního roku ale projekt probíhá v naprostém utajení. Až když musela být zveřejněna dokumentace EIA, dostala se nová, lepší podoba projektu na světlo. Ani veřejnost, ani odborníci nemají možnost položit vodákům i radnici otázky a vznést případně konkrétní výhrady. Náměstek Jakubec, který to má na starost a který je sám fanouškem vodáckého kanálu, opakovaně na zastupitelstvech slibuje, že už příště vodáci opravdu přijdou a projekt představí. Vodáci ale stále mlčí a zatím finušují s přípravou projektu pro územní řízení.
Kdyby šlo o privátní projekt, nebylo by divu. Vodáci ale potřebují městské pozemky, nábřeží budou veřejné plochy a projekt se má platit z veřejných peněz v řádu mnoha desítek miliónů. Za takových okolností by člověk čekal, že vedení města bude jednat podle svého programového prohlášení, kde koalice slíbila, že bude významné projekty projednávat s veřejností.
Protože se tak neděje a mnoho otázek zůstává nezodpovězených, zaslalo hnutí ProOlomouc a Strana zelených náměstku Jakubcovi otázky na nakládání s majetkem města, financování a udržitelnosti projektu, otázky na provoz a bezpečnost veřejně přístupného areálu a k ekosystému řeky. Věříme, že jejich otevřené vyjasnění pomůže jednat o projektu a jeho podobě zodpovědně.
 
dotazy_vodacky_kanal_2016_09
autor návrhů a vizualizací: A2 ARCHITEKTI s.r.o.

Počet komentářů: 8
  1. Dobrý den
    z jakých údajů jste prosím vycházeli při vyhotovení otázky č.14 týkající se bezpečnosti? Dovolím si sám sebe pokládat za člena široké vodácké veřejnosti s dvacetiletou zkušeností jak na přírodních tocích tak na umělých kanálech a s argumentací v tomto dotazu se zásadně neztotožňuji.
    ad 17 Je autorovi dotazu známa existence Jamborova prahu před soutokem s Moravou, vzdálenost od předpokládaného ukončení kanálu a předpokladu vzdutí Moravy přes tento práh při SPA? Je si autor plně vědom, skutečnosti, že vodáci na Mlýnský náhon téměř denně nasedají a mají tak na základě několikaleté zkušenosti poměrně slušnou představu jaký je průměrný průtok ?
    ad 18 Jaká je Vaše představa revitalizace pravého ramene (Domoviny), které má přírodní ráz?
    Děkuji za zodpovězení Martin Hovorka, rekreační vodák

  2. Dobrý den pane Hovorko,
    děkuji za Vaše dotazy a komentář.
    Ad 14 – v otázkách směrovaných na radnici a vodáky jsou zahrnuty asi 3 dotazy z veřejnosti, toto je jeden z nich. Sám na tuto otázku nemám názor, ale považuji za potřebné, aby případné pochyby a nejasnosti, třeba laické a nepodložené, byly vysvětleny. Bude-li kanál sjízdný v běžném režimu (tedy ne při tréninku a závodech) pro obyčejného rekreačního vodáka, budeme to považovat za dobrý výsledek.
    Ad 18 – ano, tyto skutečnosti jsou autorovi dotazu známy. U investice ve výši cca 90 mil. Kč z veřejných prostředků v centru města nestačí ‘slušná představa’, ale je potřeba základní parametry, na kterých projekt stojí, mít průkazně ověřené.
    Ad 19 – dotaz se odvíjí od předpokladů uvedených v dokumentaci pro zjišťovací řízení EIA, která obsahuje popis poškození, která je potřeba kompenzovat, i jakou autoři dokumentace kompenzaci navrhují:
    ” D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné
    Nejzávažnějším vlivem záměru na životní prostředí je celková přestavba stávajícího koryta Mlýnského potoka na umělou slalomovou dráhu (USD) při které dojde ke ztrátě cenného ichtyologického a hydrobiologického stanoviště. Na místě stávajícího podjezdového úseku s vysokou heterogenitou prostředí a proudových podmínek vznikne nové betonové koryto, což zde povede k destrukci přirozených rybích společenstev, včetně chráněné populace ouklejky pruhované, jakož i dalších vodních společenstev (např. bezobratlých, včetně chráněné populace raka říčního). Předpokládá se, že USD nesplní parametry „rybího přechodu“ pro protiproudovou migraci ryb. Obnovení původní hladiny stálého nadržení na kótu 209,50 m n.m. způsobí zánik tekoucího říčního úseku Mlýnského potoka v Michalském výpadu (cca 0,7 km) a způsobí tak nežádoucí potamalizaci vodního toku.
    Uvedené negativní dopady na říční ekosystém a jeho biotu, včetně ZCHDŽ, jsou z hlediska ochrany přírody akceptovatelné, protože vlastní realizace vodáckého areálu je ve veřejném zájmu, což lze doložit následujícím:
    – nová úprava Mlýnského potoka v podobě USD a navazujícího poříčního prostoru má jednoznačně městotvorný charakter, neboť dojde k architektonickému zkvalitnění celého území a příkladného zapojení řeky do urbanistické struktury města,
    – vodácký areál, zejména pak poříční prostor podél USD bude atraktivním způsobem zpřístupněn obyvatelům a návštěvníkům města; vlastní USD bude moci využívat široká vodácká veřejnost,
    – negativní ekologické dopady záměru lze částečně kompenzovat celkovou revitalizačníúpravou říčního ramene Domovina.
    Revitalizační úprava říčního ramene Domovina
    Cíle navržené revitalizační úpravy říčního ramene Domovina jsou následující:
    1) Vytvořit přírodě blízký biotop tekoucího říčního toku s odpovídající heterogenitou proudění vody, fluviálních stanovišť a hydromorfologie koryta tak, aby byla posílena ekologicko-stabilizační funkce vodního toku jako významného krajinného prvku (VKP) a biokoridoru územního systému ekologické stability (ÚSES). Revitalizací říčního ramene budou adekvátně kompenzovány negativní vlivy záměru spočívající ve ztrátě cenného ichtyologického stanoviště ve stávajícím podjezí a potamalizaci toku v Bezručových sadech.
    2) Zajistit migrační prostupnost říčního ramene Domovina pro protiproudový tah ryb. Naplněním tohoto cíle dojde oproti současnému stavu ke zlepšení životních podmínek společenstva říčních ryb.
    3) Zpřístupnit poříční prostor ramene Domovina pro veřejnost a podpořit tak rekreační potenciál území pro krátkodobý pobyt a pohyb v blízkosti řeky v urbanizovaném prostoru. Opatření k dosažení uvedených cílů:
    ad 1) Pomocí zpevněných brodů (var. nízkých kamenných prahů) a přilehlých stabilizovaných náplavů, jimiž bude na 5-6 úsecích zvýšena niveleta dna, dojde k postupnému překonávání spádu hladin mezi nadjezím a soutokem s Mlýnským potokem (tj. cca 2,5 m). Bude tak vytvořen kontinuální systém peřejí a tůní v celkově proudném toku se zpevněnými náplavy, jejichž okraj bude stabilizován kamennou rovnaninou a povrch tvořen hrubým štěrkem. Přes pomístní zúžení koryta zpevněnými náplavy, jakož i pochůzí bermou, dojde ke zvýšení objemu vody v rameni, neboť od dolního zaústění do Mlýnského potoka bude kontinuálně zvyšována hladina v toku, což se oproti současnosti projeví především ve střední a horní části ramene.
    ad 2) Vzhledem k poměrům průtoků, jež budou převáděny Mlýnským potokem přes USD (až 6,3 m3.s-1) a ramenem Domovina (0,7 m3.s-1) je třeba upravit soutok těchto toků tak, aby zde byl vytvořen dostatečný lákavý proud, který navede migrující ryby do ramene Domovina. K tomu dojde jednak celkovým zúžením výústní trasy ramene ve prospěch pochůzích berem na obou březích a dále vytvořením peřeje pomocí nízkého balvanitého prahu. Celkový spád hladin mezi nadjezím a soutokem (cca 2,5 m) bude překonáván v rámci 5-6 ks zpevněných brodů (balvanitých prahů) a zpevněných náplavů, takže při horním odbočení ramene Domovina z Mlýnského potoka nebude na uzavíracím objektu potřeba překonávat výrazný výškový rozdíl (max. 0,5 m). Obecně platí, že koryto obtoku – rybí cesty – by mělo imitovat přirozený tok s členitým korytem a pravidelným střídáním brodů (mělčích peřejí) a tůní (hlubší partie s pomalým prouděním). Hloubka vody v tůních by neměla být nižší než 0,8 m a v brodech pak nižší než 0,3 m. Maximální rychlost proudění vody při dně by neměla překračovat hodnotu 0,2 m.s-1, střední rychlost proudění pak hodnotu 0,5 m.s-1.
    ad 3) Podél celé délky říčního ramene Domovina bude realizována berma pro pěší (tzv. náplavka), a to povětšinou podél pravého břehu v průměrné šířce 2,5 m (v horním úseku ramene Domovina pak v užší podobě, tj šířka 1,0 – 1,5 m, a to střídavě na pravém a levém břehu) . Větší část šíře náplavky bude získána na úkor plochy říčního ramene, neboť břehy jsou zde vysoké a příliš strmé. Berma bude zpevněna zídkou z gabionu, za níž bude vyplněna kamením a štěrkem, v povrchové vrstvě pak s prosypáním zeminou (0,3 m) a opatřena zatravněním. Variantně může být povrch bermy tvořen z hutněného štěrkopísku či v některých úsecích nebo části plochy opatřen dlažbou. Průměrná výška bermy nad obvyklou vodní hladinou, jež je dána průtokem o velikosti 0,7 m3.s-1, bude činit 0,4 m. Náplavka bude na několika místech propojena s okolní uliční sítí, a to prostřednictvím šikmých ramp zajišťujících bezbariérový přístup. Pozn.: Předpokládá se též vytvoření obdobné bermy na pravé straně Mlýnského potoka v nábřežním úseku (zdi pod USD), čímž by došlo k přímému propojení náplavek okolo celého „Ostrova Šantovka“. Pro přechod na bermy situovaných na protějších březích jsou navrženy nízké lávky či nášlapné kameny. ”
    S pozdravem Tomáš Pejpek

    1. Dobrý den
      děkuji za Vaši odpověď. Škoda, že neznáme původ argumentů dotazu č.14 týkajícího se bezpečnosti. Bezpečnost jako argument chápu, nicméně, tak jak je prezentována v dotazu se jedná spíše o rukojmí a vychází z tvrzení, která považuji za mylná.
      Argumentaci stran průtoku a potřeby jeho doložení rozumím ( kdy předpokládám, že jeho doložení bude součástí technické zprávy), vzdutí Moravy jemuž zabraňuje Jamborův práh už méně, ale to je pouze osobní názor. Nicméně si neodpustím laický odhad, že průtok přes 5 kubických metrů za vteřinu poteče Mlýnským náhonem od března do poloviny června takřka stabilně, dále bude záviset na deštích.
      Předpokládám, že veškeré požadované údaje předloží žadatel v žádosti o dotaci, případně v rámci prezentace celého projektu, poté co “dofinišuje”. Mimochodem na dnešním zastupitelstvu údajně zástupci oddílu vystoupili a projekt prezentovali. Zodpověděli tam některé otázky?
      Děkuji za Váš čas a Vaši práci
      Martin Hovorka

  3. Dobrý den,
    jestli patříte k vodákům, předpokládám, že tyto i jiné otázky dostanete od občanů, až bude nějaké projednání s veřejností. Mě osobně zajímá bezpečnost z pohledu provozu areálu (je velký rozdíl mezi vodáckým kanálem v Tróji a těmi, které dnes promítali na zastupitelstvu); a bude potřeba řešit otázky odpovědnosti a režimu – nebude to asi jednoduché, když se bude jednat o trvale veřejně přístupné nábřeží.
    Máte pravdu, zástupci vodáckého oddílu se svými architekty představili dnes projekt na zastupitelstvu, ukázali fajn motivační obrázky a něco čísel. Něco krátce jsem o tom právě dopsal tady: https://www.facebook.com/ProOlomouc/
    Mějte se hezky T. Pejpek

  4. Dobrý den
    nepatřím k vodákům, respektive nepatřím k vodáckému oddílu, jenž projekt realizuje, a na realizaci se nijak nepodílím. Jak píši výše, jsem rekreační vodák a shodou okolností i obyvatel ulice Šantova. Z těchto důvodů se snažím být o kanálu a jeho vývoji informován. Celkem se mi to daří a přiznám se, že mne překvapilo, že zastupitel musí psát veřejné výzvy, aby se dopídil po informacích. Doufám, že Vám realizátoři projektu budou schopni odpovědět Vaše dotazy ku spokojenosti, ať již na základě výzvy, nebo v rámci předložení projektu.
    Respektuji Vaši práci v tom smyslu, že jako zastupitel chcete mít podrobné informace o projektu, jenž bude vyžadovat mohutnou podporu (nejen finanční) ze strany města. Pevně věřím, že dílčí otázky budou i s Vaší pomocí vyřešeny a to včetně provozního řádu, bez něhož se neobejde žádné sportoviště.
    S přátelským pozdravem Martin Hovorka

  5. .. opozice má daleko horší přístup k informacím než strany, které jsou v radě. Toto byl ale ještě jiný případ. Je obvyklou praxí developerů publikovat o svém projektu co nejmíň informací a snažit se jej prosadit s co nejmenší pozorností veřejnosti, sousedů, neziskovek .. . Že tak postupuje oddíl, který při svém záměru bude téměř 100% závislý na veřejných penězích a potřebuje městské pozemky, je podivuhodné. Myslím, že to není dobrá strategie. Pro město je to poučení. Příště, až na nějaký projekt přispěje (zde 250 000), mělo by žadateli uložit ve smlouvě povinnost prezentovat rozpracovaný projekt. A ne čekat, kdy a jestli žadatel přijde ukázat hotový projekt, na kterém je obtížné cokoliv měnit.
    Ale tohle jsou procesní věci, které nakonec nebudou nikoho zajímat. Důležité je, aby se projekt, pokud se uskuteční, povedl.
    S pozdravem T. Pejpek

  6. Vážený pane Pejpku,
    děkuji za výborné analýzu a z nich plynoucí dotazy. Mám pocit, že otázky ohledně kompetencí, odpovědnosti a následného provozu na několik desetiletí se u SMOL běžně neřeší 🙁 . Důkazem může být téměř jakékoliv dílo pod hlavičkou SMOL – od rekonstrukce chodníků, výstavby cyklostezek, revitalizace sídlišť, infrastrukturu nových developerských projektů, městského mobiliáře, nově zřízených přechodů, kruhových objezdů, …až po megaprojekty typu Aquapark a nově zřizovanou Správu městských sportovišť.
    Držím Vám tedy palce. K projektu “vodácký kanál” mám ještě pár otázek:
    Existuje vůbec nějaká studie využitelnosti, která by zdůvodnila skutetečnou potřebu zde toto dílo mít?
    Skloňuje se tu vodácký oddíl a široká veřejnost. Kolik to tak je lidí? Odhaduju, že počet bude tak v řádu desítek osob…
    Kladu si tedy otázku, zda-li je to skutečně tak společensky nutné investovat tolik peněz do pořízení a následného provozu a navíc ještě zničit poslední zbytky přírody v této lokalitě? Jaký to bude vlastně přínos pro společnost, pro město (zbylých 100 tisíc obyvatel?
    Mám za to, že by peníze byly lépe využity, kdyby byly dány na všestranné sporty – školní a městská víceúčelová sportoviště, podpora sportovních kroužků se zaměřením na všestranný rozvoj těla i ducha s cílem zajistit jejich dostupnost pro všechny.
    Děkuji a s pozdravem
    J.Rakovský

    1. Vážený pane Rakovský,
      omlouvám se především za velmi pozdní odpověď. Vámi zmíněná studie proveditelnosti myslím zpracovaná nebyla, ale úplně na 100% to nevím, už je to nějakou dobu. Vodácký oddíl argumenty pro stavbu samozřejmě měl. Pro město by vodácký kanál neznamenal rozdíl v investicích, protože velká většina peněz měla přijít od státu a zbytek, který mělo platit město, byl v té samé výši jako budeme muset zaplatit stejně za obnovu jezu s balvanitým skluzem.
      S pozdravem
      T. Pejpek
      p.s. novinka z dneška .. akciovka Správa sportovních zařízení půjde k ledu – na plánovaném masivním financování profi fotbalu a hokeje z městského rozpočtu to, obávám se, ale nic nezmění.

Napsat komentář: Tomáš Pejpek Zakázat odpovědi na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top