skip to Main Content

Neředínský horizont a jiné příspěvky a návrhy ProOl na zastupitelstvu 20. 3. 2015

 
bod 13. Petice Neředínský horizont
příspěvek do diskuze (T. Pejpek):
ProOlomouc navrhuje iniciovat pořízení změny územního plánu v lokalitě Neředín a Cihelna – prověřit koncepci uspořádání a využití ploch a vymezení zastavitelných ploch v oblasti tzv. Neředínského horizontu”. Uvedu dva důvody pro pořízení změny územního plánu:
1) řešení územního plánu se opírá o vadný podkladový materiál,
2) řešení obsažené v územním plánu omezuje možnost rekreace pro asi 17 tisíc obyvatel.
Řešení územního plánu se opírá o Krajinářskou studii Neředínského horizontu v Olomouci (dále jen studii), které zpracovala Katedra urbanismu a územního plánování ČVUT v Praze (dále jen autor) pod vedením doc. Ing. arch. Ivana Vorla, CSc. na objednávku Statutárního města Olomouc v letech 2010-2011.
Tuto studii jsem v loňském roce na žádost hnutí Duha spolu s kolegou Grasse  přezkoumal. Došli jsme k závěru, že autor sice řádně popsal stav a důležité hodnoty území – například hodnotu souvislé nezastavěné plochy příměstské zeleně a její rekreační potenciál, význam vizuálního uplatnění návrší, hodnotu panoramatických výhledů na olomouckou vedutu apod., ale při hodnocení  vlivu navrhované výstavby a výškových úrovní zástavby nerespektoval zásadu, že tak významné hodnoty by měly být chráněny. Uvedu tři názorné příklady:
 
Tisk
• studie uvádí jako významnou urbanistickou hodnotu celistvost a souvislost nezastavěných ploch, přitom ale připouští jejich výrazné zmenšení (vlevo starý územní plán, vpravo nový – rozdíl je především v zastavění jižní části)                   …. poznámka: dominantní vlastník pozemků Technologický Park a.s. – dříve GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.
 
neredhorizont 01
• návrh výškových hladin zástavby počítá s neexistujícím ozeleněním horizontu stromovým patrem o výšce 15 m
 
Tisk
• návrh se žádným způsobem nevypořádal s tím, že při realizaci zástavby dle územního plánu by došlo k omezení výhledů na olomouckou vedutu o 80 % oproti dnešku (žlutě jsou vyznačena místa, odkud je při zanedbání náletové zeleně a nepřesností vidět veduta – vlevo dnešní stav, vpravo po zastavění ploch).
Stojí také za zmínku, že studie neobsahuje metodologický podklad, jakým způsobem autor hodnotil vliv nové výstavby a její výškové úrovně.
Došli jsme při přezkoumání studie k závěru, že závěrečná doporučení studie týkající se výškové regulace zástavby pod Neředínským horizontem jsou nekomplexní a tudíž vadná. Můžeme spekulovat, zda to bylo účelové, jisté však je, že řešení loni schváleného územního plánu se o tuto studii opírá. Vzhledem k tomu, že území plán je opřen o vadný podklad, nebyly při jeho zpracování řádně splněny cíle a úkoly územního plánování ve smyslu §18 a 19 stavebního zákona.
 
04 spadova oblast
Druhým důvodem, proč navrhuji pořídit změnu územního plánu je fakt, že veřejně přístupné plochy neředinského horizontu jsou jediným souvislým přírodně-rekreačním územím v docházkové vzdálenosti z přilehlých sídlišť, ve kterých žije 17 tisíc obyvatel. Územním plánem předjatá míra zastavění ploch je dle názoru ProOlomouc v rozporu s veřejným zájmem.
Navrhuji proto prostřednictvím změny územního plánu otázku míry zastavěnosti Neředínského horizontu a ochranu jeho hodnot znovu prověřit. Cílem změny územního plánu by nemělo být prosté navrácení do stavu v letech1998 – 2014, ale zodpovědné a odborné posouzení a zrušení zastavitelnosti jen u nezbytného rozsahu ploch tak, aby byla do budoucnosti zachována rekreační i krajinná funkce Neředínského horizontu a přitom omezeny možné finanční důsledky.
• předložený návrh na  změnu usnesení: “Zastupitelstvo města Olomouce ukládá Radě města přípravit pořízení změny územního plánu, která by prověřila koncepci uspořádání a využití území v lokalitě č. 15 Neředín a Cihelna” zastupitelstvo hlasy vládnoucí koalice po diskuzi zamítlo.
 
bod č. 11. Pořízení souboru změn č. I Územního plánu Olomouc
příspěvek do diskuze (T. Pejpek) ke změně č. 21 Neředín, lokalita Einsteinova:
ProOlomouc je proti pořízení změny územního plánu. Důvodem  je stanovisko pořizovatele uvedené v důvodové zprávě, že “navrhované zrušení části veřejného prostranství není v souladu s charakterem území, urbanistickou koncepcí územního plánu a s cíly a úkoly územního plánování”.
Konkrétně se jedná o změnu ÚP, která má prověřit vypuštění nového propojení ulic Einsteinovy a Okružní. Vypuštění této propojky by způsobilo špatnou průstupnost území ve východozápadním směru pro dopravu z přilehlé čtvrti s rodinnými domy i pro pěší z navazujícího sídliště směrem k reakreačním plochám. Navíc by došlo k vytvoření slepé ulice a tedy špatných podmínek pro hasiče i svoz odpadů. Poznamenávám, že navrhovatelka patří k významným pozemkovým vlastníkům a není zřejmé, jestli snaha vyjít jí vstříc nemá důvody, které nejsou uvedeny v důvodové zprávě.
• v diskuzi náměstek pan Jakubec vysvětlil, že s propojkou se počítá, ale počítá se i se zaslepením ulice ulice Járy da Cimrmana
• Opozice navrhla oddělené hlasování o změně č. 7 Slavonín, Technologický park Olomouc – Hněvotín  (poznámka: jde o rozšíření podnikatelské zóny v Hněvotíně o 30 ha na půdě nejvyšší bonity, pro společnost Technologický park a.s., majitel většiny pozemků je pan Jaromír Uhýrek), změně č. 8 Nemilany Jih: prověření možnosti vymezit nezastavitelnou plochu 27/117N jako plochu smíšenou výrobní (poznámka: jde o zastavění pole jižně od podnikatelské zóny na Dolní Novosadské) a změně č. 21 Neředín, lokalita Einsteinova. Oddělené hlasování zastupitelstvo neschválilo. Poté koalice prohlasovala celý soubor změn, opozice byla převážně proti.
 
bod 12. Pořízení změny č. II Územního plánu Olomouc  (…. kvůli Šantovka Tower)
• 1. příspěvek do diskuze  (D. Helcel): přehledná historie kauzy Šantovka Tower
* 5.srpna 2008 RMO vyjadřuje podporu developerskému záměru revitalizace bývalého areálu “Milo” s výstavbou výškového bytového domu o 18 np a s administrativními budovami o 8 – 9 np. Podmínkou rady je předložení arch. řešení na úrovni soudobé evropské i světové architektury.
* Na základě tohoto příslibu investor rozjíždí projektovou přípravu celé akce.
* MMOL mezitím připravuje nový územní plán Olomouce, v němž s výškovou dominantou v lokalitě bývalého Mila rovněž počítá.
* 2. ledna 2012 se však do věci vkládá Ministerstvo kultury a svým závazným stanoviskem bezpodmínečně trvá na respektování stávající výškové hladiny u návrhu všech nových staveb v MPR, ochranném pásmu MPR a v pohledových vazbách na MPR. Tímto fakticky došlo k vyloučení všech výškových staveb z návrhu nového územního plánu, vč. plánované ŠTW v lokalitě Mila.
* Pod vlivem informací v médiích se zároveň proti stavbě ŠTW zvedá odpor veřejnosti reprezentovaný občanským sdružením “Za krásnou Olomouc”. Ten vyúsťuje v květnu 2012 v petici proti výškovým stavbám a na ochranu historického panoramatu Olomouce s více než 800 podpisy znepokojených občanů.
* V průběhu roku 2013 se ke Krásné Olomuci přidává “Klub architektů Olomoucka” a společně v únoru 2013 předávají ZMO petici s téměř 700 podpisy požadující zajištění korektního, zákonného průběhu a ochranu veřejných hodnot v očekávaném územním řízení na ŠTW. Snahy veřejnosti podpořil Národní památkový ústav /NPÚ/ a řada významných osobností vč. arcibiskupa olomouckého msgr. Graubnera.
* V březnu 2013 podává investor “Office park Šantovka, sro” a SMOL žádost o závazné sranovisko ke stavbě ŠTW na oddělení památkové péče MMOL vedené pí mgr. Vlastou Kauerovou.
* I přes jednoznačně odmítavé vyjádření NPÚ a negativní odborné posudky, jež si pí magistra sama vyžádala, vydává nakonec v říjnu 2013 se stavbou ŠTW z hlediska státní památkové péče souhlas.
* Za této kritické situace, kdy přijetí nového územního plánu je v nedohlednu, podává NPÚ na krajský úřad žádost o přezkum vydaného souhlasného stanoviska.
* Aktivita veřejnosti proti ŠTW vrcholí. Vzniká iniciativa “Občané proti ŠTW” a vydává “Olomouckou výzvu” žádající především urychlené přijetí nového územního plánu. Výzvu podpořilo bezmála 2300 občanů a následné demonstrace se v říjnu 2013 zúčastnilo několik set Olomoučanů. Svou podporu vyjádřili také čelní olomoučtí političtí představitelé za TOP 09, KDU – ČSL, Ano a Stranu zelených.
* V lednu 2014 krajský úřad ve zmíněném přezkumném řízení ruší souhlasné stanovisko pí mgr. Kauerové pro jeho nezákonnost.
* Hned v dubnu 2014 však investor podává u pí mgr. Kauerové opětovnou žádost o stanovisko ke stavbě ŠTW.
* O měsíc později pak investor žádá na Stavebním úřadě MMOL o zahájení územního řízení. Nedokládá však potřebné dokumenty, a tak je řízení po měsíci přerušeno.
* V září 2014 pí mgr. Kauerová vydává opět souhlas se stavbou ŠTW, opět přes zamítavé vyjádření NPÚ. Situace se po roce na vlas opakuje. NPÚ podává podnět k přezkumu na kraj a ten v únoru 2015 souhlas pí mgr. Kauerové opět ruší.
* Mezitím ovšem dochází k velmi důležité události. 15. září 2014 ZMO konečně schvaluje nový územní plán Olomouce a ten, jak jsem již uvedl, vylučuje na žádost Ministerstva kultury jakékoli výškové stavby v blízkosti historického jádra, vč. ŠTW.
* Mohlo by se zdát, že věc je tímto vyřízena.
* Investor však obratem podává na SMOL žalobu u Krajského soudu v Ostravě. Na jednání 25. února 2015 dává soud investorovi částečně za pravdu a v čerstvě schváleném územním plánu ruší v lokalitě bývalého Mila výškovou regulaci nové zástavby. Důvodem je její nedostatečná odůvodněnost. Určený termín na nápravu, 31. prosinec 2015, je šibeniční a vyžaduje velice aktivní přístup pořizovatele územního plánu – MMOL a přeneseně i vás, našich zastupitelů.
 
• 2. příspěvek do diskuze (P. Grasse – T. Pejpek):
Vzhledem k meritu návrhu změny, tedy stanovení výškové regulace (maximální výšky zástavby) v ploše označené  03/056P, a to s ohledem na cíle a úkoly územního plánování a koncepci územního plánu, navrhujeme zkrácení rámcové doby pro zhotovení návrhu změny ze 2 měsíců na 1 měsíc. Důvodem je skutečnost, že podklady pro návrh výškové regulace jsou totožné, jako v době zpracování návrhu nového územního plánu. Od doby zpracování a vydání nového územního plánu nedošlo ke změně územních ani kulturních podmínek na ochranu MPR.
Naopak navrhujeme prodloužení rámcové doby pořízení pro fázi “vyhodnocení projednání”, a to z navržení doby 1 měsíce na dobu 1,5 měsíce, a taktéž doby potřebné pro “vyjádření dotčených orgánů” z navržené doby 1 měsíce na dobu 1,5 měsíce. Prodloužením rámcové pořizovatelské doby uvedených fází bude vytvořen větší předpoklad pro řádné dohodnutí návrhu jak s orgány veřejné správy, tak dalšími oprávněnými subjekty.
Změna rámcového harmonogramu dle našeho návrhu umožní pořizovateli zkrátit na minimum počáteční fáze pořízení a vytvořit si tak časový prostor pro případné řešení vzniklých problémů při projednání návrhu.
• Návrh pozměňovacího návrhu důvodové zprávy nebyl přijat – jednací řád neumožňuje opozici měnit důvodovou zprávu (ale nebyl by přijat ani tak – např. šéf OKR ing. Černý to nedoporučil).
 
bod č. 15  Akciové společnosti – zastoupení
příspěvek do diskuze (T. Pejpek):
Z 60 zástupců navržených do představenstev a dozorčích rad bylo hnutí proOlomouc nabídnuto jedno místo ve Správě nemovitostí Olomouc. Děkuji za ně – fungování správy nemovitostí nás zajímá vzhledem k našemu zájmu o bytovou politiku. Symbolické nabídce jedné nominace, která neodpovídá ani volebním výsledkům, ale rozumím tak, že se Rada obává kontroly nezávislé opozice – v takových společnostech jako jsou například VHS, Městské lesy, Dopravní podnik apod.  ProOlomouc návrh proto nepodpoří.
 
bod č. 17   ITI Olomoucká aglomerace
příspěvek do diskuze (T. Pejpek):
Z tisku a půl roku neaktualizovaného webu mohli občané vytušit, že se připravuje dotační program zaměřený na olomoucký region, konkrétní informace ale chyběly. ProOl proto požádalo před prosincovým zastupitelstvem pana náměstka Šnevajse, v jehož gesci ITI leží, o poskytnutí informací. 10. 3. bylo na webu města uveřejněno aktuální znění strategie a minulý čtvrtek byl uspořádán k tématu seminář, za který děkuji.
Co jsme se dozvěděli?
Koncepce ITI je oproti očekávání programem s dost malým objemem peněz (z původně avizovaných 7 jen 2,5 ~ 5 miliard) a připouští jen omezené spektrum podporovaných aktivit. Přesto však, jakýkoliv program můžeme použít účelně, a pak můžeme doufat, že bude mít dlouhodobý přínos, nebo jej rozházíme, projíme.
V koncepci, tak jak je dnes na stole, chybí detailní identifikace problémů, které chceme řešit, a stanovení konkrétních cílů. Chybí zdůvodnění, proč jsme si vybrali tu kterou konkrétní cestu pro rozvoj regionu, jaké čekáme přínosy a jaké to bude mít náklady.
Výběr opatření, která mají být financována z veřejných prostředků, je nahodilý, podle systému kdo přišel a natáhl ruku, ten dostane.. nebo kde potřebujeme zaplátovat nějakou díru. Opět chybí zdůvodnění jejich výběru a jejich hodnocení ve vztahu k přínosů a nákladům.
Koncepce ITI ukazuje, jak moc nám chybí prodiskutovaný a obecně přijímaný Strategický plán i strategické myšlení. Strategický plán není katalogem dobrých nápadů. Říká, co musíme udělat, abychom dosáhli určitého cíle. ITI v podobě, jak je na stole, ale jen ukazuje, že máme několik nápadů. Jestli v této podobě pomohou dlouhodobému hospodářskému rozvoji olomoucké aglomerace, o tom se dá silně pochybovat.
Přestože je koncepce již víceméně před dokončením, neměli bychom se vzdát možnosti ji ve zbývajícím čase alespoň vylepšit a vytvořit předpoklady pro to, aby veřejné prostředky byly vynaloženy co nejefektivněji.
Navrhujeme proto zapracovat do návrhové části koncepce praktické opatření, které pomůže efektivní alokaci veřejných prostředků:
a) kvantifikovat přínosy jednotlivých navržených cílů
b) zapracovat transparentní systém hodnocení podporovaných opatření, včetně kvantifikace přínosů a nákladů.
Zároveň bych chtěl poprosit všechny přítomné, pojďme se společně bavit o tom, jak chceme, aby se Olomouc i region rozvíjeli. Až na tohle budeme umět jednoduše, se selským rozumem odpovědět, budeme umět efektivně využít všechny příležitosti, nejen ITI.
 
bod č.     Různé
• příspěvek do diskuze (D. Helcel):
Jsem novopečeným členem KMČ Olomouc – střed a hned na prvním sezení mě zaskočila skutečnost, že členové komise dostávají materiály k projednání až na stůl těsně před jednáním komise. To přirozeně znemožňuje jejich důkladné prostudování a posouzení. Domnívám se proto, že by bylo vhodné do Statutu KMČ zařadit požadavek, aby podklady pro jednání byly členům komise poskytnuty nejmekpekéně jeden týden před zasedáním komise. Jistě by to napomohlo k lepší komunikaci radnice s občany, což je dle statutu hlavní důvod existence KMČ.
 
příspěvek do diskuze (T. Pejpek):
Dovolte mi, abych se obrátil na tajemníka pana Večeře. Pane Večeři, jistě je Vám známo, že oddělení památkové péče na stavebním úřadě vydalo v letech 2013 a 2014 ve stejné věci dvě po sobě jdoucí závazná stanoviska, která schválila záměr Šantovka Tower. Obě stanoviska byla ne z jednoho, ale z řady důvodů zrušena pro nezákonnost krajským úřadem. V obou zrušených stanoviscích byly věcné chyby, ale nejde jen o ně. Oddělení památkové péče při jejich zpracování nectilo zásadu zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení, používalo účelovou argumentaci, své rozhodnutí řádně neodůvodnilo a v řadě bodů nedodrželo ustanovení zákona o státní památkové péči i správního řádu. Tolik citace z rozhodnutí krajského úřadu.
Stalo-li by se tak jednou, budiž. Protože šlo ale o opakované jednání, nemohlo jít o omyl či náhodu. Domnívám se, že šlo buď o značnou odbornou nekompetentnost úřadu, nebo se do rozhodování úřadu promítají nepřípustně vlivy zájmových skupin. Ať už se jedná o ten či onen či jiný důvod, diskvalifikuje to úřad ať už z toho pohledu, že veřejnost čeká od magistrátu objektivní rozhodování a rovné zacházení pro všechny, tak i z hlediska věcného a odborného.
Prosím Vás proto, abyste jako šéf našeho magistrátu v té věci konal a obnovil jeho funkčnost a reputaci. Prosím Vás, abyste příští zastupitelstvo informoval, jaká opatření jste v dané věci přijal.
 
Přesný a úplný záznam z jednání zastupitelstva bude později uveřejněn na webu radnice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top