Druhá vlna: Pavel Zatloukal o ProOlomouc
Sedím teď na penzi nad knihou, v níž mimo jiné hledám odpověď na otázku, proč se toho v novodobé historii Olomouce moc nedaří. Přesněji řečeno, proč se tady na rozdíl od některých jiných srovnatelných měst nedaří kvalitnímu urbanismu a architektuře. Přestože právě v této oblasti nabízí například stará Olomouc dostatek inspirace. Každý, kdo v našem městě zavadí o podobné otázky, dříve či později narazí na architekta Tomáše Pejpka a nyní také jím zorganizované hnutí ProOlomouc. Jsou sympatičtí, přestože – anebo právě proto – , že jejich rozhodnutí změnit naše město právě po této stránce je rozhodnutím pěkně odvážným. Ne snad proto, že by už bylo úplně všechno pokažené a nebylo co měnit, ale pro známé uleželé mentality, tradice příštipkaření a malodušnosti. Pejpkův hlouček je všechno jiné než tohle olomoucké dusno. Chápu jejich úsilí jako jakousi druhou vlnu po té, která přišla v devětaosmdesátém. Přál bych si, aby naše město pomohla osvěžit a omýt z onoho šedivého povlaku, který se pro ně stal už příslovečným.
Prof. PhDr. Pavel Zatloukal,
historik umění a architektury a bývalý ředitel Muzea umění Olomouc
Naprosto souhlasím. Olomouc nepotřebuje a nepotřebovala další nesmyslná obchodní centra. Ti, kteří varovali, že díky Šantovce se centrum umrtví, měli pravdu. Všude ve světě jsou centra měst vizitkou a chlou-
bou V Olomouci ne. Zvednete-li pohled výše než do prvního patra, nestačíte se divit, kolik prázdných a dnes už i zpustlých budov se v centru nachází. Ale ruku na srdce: Kdyby Olomoučáci v Šantovce apod. neutráceli, tak by se zkrátka nevyplatila. Tohle už nezachráníme, ale můžeme zabránit podobným projektům do bu- doucna. Pokud nám ovšem nepůjde – stejně jako těm, na které u piva a televize nadáváme – především o vlastní peníze