Text: Aleš Prstek

Projektant nenaprojektoval, město projekt nekontrolovalo a cyklopruh nepožadovalo.

Naši čtvrť Nové Hodolany formuje už více než 130 let vlakové nádraží a hlavní bulvár, Masarykova třída, jedna z nejvýraznějších ulic v Olomouci. Naše čtvrť Nové Hodolany však také současně již déle než 4 roky trpí mohutnou rekonstrukcí mostů přes řeky Moravu a Bystřici a budování nábřeží. Do těchto změn se investuje řádově miliarda korun, nově se za 23 milionů opraví 100 metrů vozovky s kolejemi a vybuduje se 50 m zastávka U Bystřičky. Peníze tečou proudem, a přitom chybí naprosto zásadní věc: projekt, jak by měla ulice někdy v budoucnu vypadat. Masaryčka už dávno získala mnoho dalších funkcí než jen rychlá spojka města s nádražím. To, že k tomu dojde, věděli už původní projektanti v roce 1888, a proto je ulice tak velkoryse široká. Bohužel všechna dosavadní vedení radnice od roku 89 dělají z Masaryčky pouze autodrom a úložiště trubek a kabelů.

Jako člen ProOlomouc bojuji už více než 4 roky o proměnu naší čtvrti a jako klíčový bod této změny vnímám Masarykovu ulici. Smířil jsem se s tím, že naše zadlužené město si nemůže dovolit udělat celkovou rekonstrukci, přesto je možné dělat alespoň dílčí úpravy. 4 roky bojuji za zavedení zóny 30 na Masarykově ulici a přes prvotní odpor dopravních expertů z magistrátu se to podařilo. A jsem přesvědčen, že je to jediná koncepční věc, které se Masaryčka za posledních 30 let dočkala.

Jsem přesvědčen o tom, že do téměř 30metrového profilu ulice se v naprosté symbióze vejde všechno, co potřebujeme a co by nám usnadnilo pohyb po ulici. Vejde se chodník, zelený pruh, na kterém půjde zasadit stromy, zálivy pro parkování aut, cyklo pruh i pruh pro auta a tramvaje.

Chybějící oficiální studie a koncept ulice způsobují, že nyní realizujeme náhodné úpravy v padesáti až stometrových úsecích, které postrádají koncepčnost a vzájemnou provázanost. Uvedu tři příklady. Nejprve obnova stromů v ústí Masarykovy ulice od Hlavního nádraží. Jde o záslužný počin, stromy sem patří. Nicméně už jejich sázení provázely problémy, protože se těsně pod povrchem narazilo na neznámé sítě a následně nad novými stromy začala rekonstrukce bývalé budovy Českých drah (Masarykova 50). Dále se ukázalo, že na novém mostě přes Moravu chybí vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty. Do třetice pak nedávno oznámené vybudování zastávky vídeňského typu U Bystřičky (směrem k nádraží). Vznikne fantasticky široký chodník, ze kterého se bude skvěle nastupovat do tramvaje. Na tento chodník ale budou najíždět jak cyklisté, tak auta. Nejsem odborník na dopravu, mám však několik jednoduchých otázek. Nemohla by auta místo najíždění na chodník jezdit v pruhu společně s tramvají? Stejně budou muset zastavit, když bude tramvaj na zastávce.

Nebude nebezpečné odbočování doleva do Dr. Milady Horákové, když uprostřed silnice bude 25 cm vysoký obrubník? Je zastávka vídeňského typu to pravé? Naši odborníci v dopravní komisi a v komisi architektury byli proti a prosazovali koncepční řešení Masaryčky od nádraží až po Žižkovo náměstí, a to nejen v uspořádání chodníků a jízdních pruhů, ale i v režimu všech druhů dopravy a v dopravním řešení navazujících ulic.

V tuto chvíli nežádám nic víc, než aby mě někdo přesvědčil, že nově budovaný 100metrový kus Masaryčky je koncepčně promyšlený a bude možné na něj hladce navázat i s ohledem na budoucí potřebu parkování v této ulici. V Komisi městské části Nové Hodolany, jejíž zasedání jsou přístupná veřejnosti, bychom uvítali otevřenou diskusi se zástupci odboru dopravy. Na budoucnosti Masarykovy ulice, jejího okolí i celé naší čtvrti nám totiž záleží a věříme, že si zaslouží promyšlenější plánování, citlivější přístup a koncepční řešení.