Odborná studie může zachránit silnici na Kopeček
18. 04. 2019

Publikoval Tomáš Pejpek

V květnu uplyne rok, co po neúspěšných pokusech jednat s představiteli města a kraje zahájily místní části Chválkovice, Droždín, Sv. Kopeček, Lošov, Radíkov s podporou obce Samotíšky petici ZACHOVEJME TRADIČNÍ SILNICI NA SVATÝ KOPEČEK. V komunálních volbách se pak většina politických stran a hnutí k cíli zachovat funkční svatokopeckou silnici přihlásila. Jak vypadá situace půl roku poté?

Jednoduše řečeno: po zbytečném odkladu se začínají naplňovat požadavky petice. Nedávno se poprvé sešla pracovní skupina, ve které mají zastoupení komise dotčených městských částí a petiční výbor. Ještě důležitější je, že radnice přistoupila na myšlenku obsaženou v petici: jako první krok nalézt podobu křížení silnice s tangentou. Všeobecně přijatelná podoba křížení východní tangenty s památkově chráněnou barokní alejí totiž nebyla za uplynulá dvě desetiletí příprav obchvatu ještě nalezena.

Radnice proto připravuje vyhledávací studii, která má řešení nalézt. Zadání studie připomínkovali odborníci z ProOl a SpOLečně. Cílem připomínek a podnětů je, aby výsledkem studie nebyl jeden návrh mostu, ale aby na stole leželo reprezentativní spektrum různých podob křížení (z hledisek tras, nivelet, tvarů, konstrukce, architektonického výrazu, podoby aleje apod.). Varianty řešení pak mohou sloužit jako podklad k jednání s orgány památkové péče, ŘSD, SMOL, OK a dalšími subjekty pro výběr nejvhodnější varianty.

Je tedy vše na dobré cestě? Zdaleka ne. Na jednání na radnici uspořádaném 4. února, kam nebyl nikdo ze zástupců městských částí pozván, zopakoval ředitel olomoucké pobočky ŘSD tradiční postoj “schválený záměr projektu nepočítá s propojením těchto obcí, což je v souladu s platným územním plánem. Pokud by toto mělo být řešeno v rámci projektu, znamenalo by to přepracování projektu a s tím související značné časové zdržení. Nyní se počítá s přemostěním pro pěší a cyklisty”. Přítomní účastníci vč. pěti radních a primátora pak konstatovali, že “nyní navržené řešení je z dopravního hlediska to nejlepší možné – nadjezd pro pěší a cyklisty.” (!) I na následujícím jednání pracovní skupiny pro tangentu se mluvilo především o hrozbě zdržení přípravy východní tangenty. Bylo potvrzeno, že projednávaný projekt pro EIA se zachováním silnice nepočítá a že město projekt kvůli zachování silnice nepřipomínkovalo.

Obyvatele východní části Olomouce bude zajímat i sdělení zástupkyně ŘSD, že výstavba východní tangenty začne v r. 2025 v optimistickém scénáři (rozuměj: když nám to mostem nezkoplikujete). Termín zahájení výstavby se tak dvě desetiletí stále oddaluje. Systémovou neschopnost veřejné správy stavět dopravní stavby vidíme jako na talíři.

Jaké jsou konkrétní příčiny? Nechme stranou ty staré. Tou, která zdržuje projekt již více než rok je, že se při přípravách tangenty “zapomnělo” na existenci vodních zdrojů Olmy. Studny mají ochranná pásma a Olma pochopitelně nechce dovolit jejich narušení, pokud nebude mít zajištěny náhradní zdroje vody. Věc, o které se vědělo minimálně od přijetí územního plánu (2014), ale nikdo ji včas neřešil. 

Druhý problém je podobný. U východní tangenty chybí oblíbený terč – ochránci přírody. V Olomouci však máme jiného oblíbeného “škůdce”: památkáře. Před několika dny uveřejnil Český rozhlas článek “Památkáři otočili, přepracování projektu olomoucké východní tangenty může stavbu zdržet až o pět let”, ve kterém vedení města obvinilo Národní památkový ústav ze 180° obratu v postoji ke křížení tangenty a aleje. Tvrzení o 180° obratu je ovšem nepravdivé. Ví to účastníci loňské veřejné besedy ve Chválkovicích z vystoupení ředitele olomouckého NPÚ Chupíka a lze to vyčíst i z publikovaných dokumentů na webu NPÚ.

Navíc je střelba na NPÚ střelbou na špatný cíl. Projekt tangenty není kladně projednaný se státní památkovou péčí. Tedy magistrátními památkáři, kteří drží v rukou ta správná razítka, nikoliv NPÚ. V případě stavby dálnice, která kříží ochranné pásmo kulturní památky Klášterní Hradisko – Svatý Kopeček i památkově chráněnou alej, je to velký problém. Poutní alej na Sv. Kopeček je významnou barokní krajinnou osou, vzácně dochovaným příkladem evropské tradice barokních poutních míst, která široce zasahují do krajiny. Křížení dálnice s tak cenným krajinným celkem nemůže proto být jen utilitární dopravní stavbou, ale musí být citlivě navržené.

Jaký závěr si z toho lze vzít? Jsme optimisty: usilujeme o co nejrychlejší zpracování studie variant křížení a prosíme o politickou podporu ostatní politické strany, které se k zachování svatokopecké silnice před volbami přihlásily. Čím dřív budou na stole dobré návrhy, tím dříve bude moci začít seriózní debata o tom, jak zachování tradičního spojení Olomouce se Svatým Kopečkem prakticky zařídit.

odkazy

Nejnovější články