Mají všichni Olomoučané stejnou možnost dělat něco pro své zdraví? Ne tak docela
Jeden by si myslel, že rozhodnutí o své pohybové aktivitě je jen na každém z nás. Když se rozhodnu, že budu pravidelně chodit běhat nebo začnu jezdit do práce na kole, je to jen moje rozhodnutí a nikdo mi do toho nemá co mluvit. Ale ono to je trochu jinak.
Například: bydlíte v Samotiškách a pracujete v centru Olomouce. Vyrazíte na kole potěšeni krásnou cyklostezkou do Chválkovic. Jízdu si užíváte. Ale jen na konec Selského náměstí, kde končí v rušné silnici.
Když pak chcete odbočit doleva na Bělidla, modlíte se, aby vás auta za vámi viděla. Šťastně projedete až k mostu přes Bystřičku v Hodolanech přes dvě křižovatky plné nákladních aut, kde nezbytností je zastavit, sesednout a pořádně se rozhlédnout. Na Hodolanské musíte z kola opět dolů a počkat, až auta projedou. O kus dál to zopakujete na frekventované Jeremenkově ulici. Tak to jde až do centra. Minimálně 8–10 krát si postojíte na semaforech. Občas sice narazíte na kousek cyklostezky, většinou ale skončí v křižovatce nebo na vytížené silnici. Prostě cesta pro otrlé.
Pokud nemáte hroší kůži, příště se raději vydáte do práce opět autobusem nebo autem, je to bezpečnější. To jste už poznali na vlastní kůži. Ale někde v paměti vám blikne vzpomínka – proboha, proč v Hradci Králové to bylo na kole tak prima? Vždyť tam to šlo bez sesedání! A jedna otázka pro politiky – proč v Hradci Králové jezdí do práce na kole násobně víc lidí než v Olomouci? Odpověď je jednoduchá: cyklostezky jsou bezpečné a provázané a je to často nejrychlejší a rozhodně nejzdravější způsob dopravy.
Nebo jiný příklad: slíbíte si, že se každý den projdete parky a nachodíte aspoň 7 až 10 tisíc kroků, doporučenou denní aktivitu jako prevenci kardiovaskulárních nemocí. Pokud nebydlíte hned u parku, musíte opět projít řadu křižovatek, přechodů pro chodce, rušných ulic. Ty starší už jen tohle může odradit, ale předpokládejme, že patříte mezi ty odolnější. Parky příjemné, v rozpáleném létě nabízejí aspoň trochu stínu. Jen kdyby toalet nebylo tak zoufale málo. Pro řadu seniorů klíčový problém. Bezpečně projdete Čechovy a Smetanovy sady, ale chcete-li pokračovat do Bezručových sadů, u tržnice se dostanete do plného provozu. Marně si budete klást otázku, proč nadchod nad ulicí vede do Šantovky a ne k parku. Tak dobře, odpustíte si průchod do Bezručových sadů a zamíříte do centra. Krásné, historicky ceněné, ale kvůli kvalitě chodníků a dlažebním kostkám nebezpečné. V Lafayettově ulici potěší cedulka: „Pěší zóna“. Ale to ještě netušíte, že do pěší zóny bez časového omezení mají povolen vjezd vozidla a cyklisté. Po několika minutách následného uskakování vás už na další pokračování v procházce přejde chuť a smutně se posadíte na první volnou lavičku. Takhle jste si zdravotní procházku nepředstavovali…
Tak co, je vaše pohybová aktivita a dobrá fyzička jen na vás?
