skip to Main Content

Život je služba druhým. Pro manažera olomoucké Charity a dlouholetého skauta to není fráze, ale krédo. Kterému jinému městu než Olomouci by prospělo vtisknout svému vedení foglarovského ducha a morálku?

38 let, svobodný, vedoucí pracovník neziskové organizace, člen Rady politického hnutí ProOlomouc

Narodil jsem se v Olomouci. Jsem absolventem Střední průmyslové školy strojnické v Olomouci. Po ukončení civilní služby na Charitě Olomouc jsem v této organizaci začal pracovat a přes různé pozice jsem se propracoval až na místo vedoucího podpůrných činností a pomoci při mimořádných událostech. Na počátku jsem se věnoval především primární prevenci. Nyní se zabývám podpůrnými procesy a strategickým plánováním.

Od dětství jsem aktivním členem Junáka – českého skauta, od vedení družiny, přes lektorování až po nynější pozici ve vedení Krajské rady a Náčelnictva za Olomouc.

Velmi rád cestuji, zvláště pak bez cestovních kanceláří – dostanu se tak do míst, které jsou turistům většinou skryty. Ale doma jsem v Olomouci. A chtěl bych, aby ta spousta maličkostí, které jsou jinde samozřejmostí, a dělají žití v městech příjemnějším, fungovala i v mém rodném městě. Mnohé není o velkých investicích, ale o chytrých investicích. Těch velkých proběhlo hodně (Aquapark, Namiro, Stadion …), ale proč nedokážeme opravit chodníky a zajistit dostupné bydlení?

Po dlouhé době, kdy jsem se politice bránil, jsem dospěl i díky Tomáši Pejpkovi k rozhodnutí, že přijmu odpovědnost za změnu místa kolem sebe k lepšímu. I politika se dá dělat věcně, čestně, poctivě, odborně a s pokorou k předkům i dětem.

Back To Top